Vyšší policejní škola a Střední policejní škola MV v Praze

Školní řád

K plnění úkolů Střední odborné školy, zejména v oblasti přípravy žáků z řad občanské mládeže na budoucí povolání, a k zabezpečení vnitřního režimu školy

v y d á v á m :

 

 

Š K O L N Í  Ř Á D

S T Ř E D N Í  O D B O R N É  Š K O L Y

 

OBSAH

 

A.        Část první    Úvodní  ustanovení

B.        Část druhá   Pedagogičtí pracovníci školy

C.        Část třetí   Přijímací řízení

D.        Část čtvrtá   Třídní správa

E.        Část pátá   Školní dokumentace

F.         Část šestá  Výchovně vzdělávací činnost (Účast ve vyučování, Oprávnění žáků, Úkoly žáků, Organizace výchovně vzdělávací činnosti)

G.        Část sedmá   Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání, komisionální zkoušky

H.        Část osmá   Ukončování studia

CH.     Část devátá   Výchovná opatření

I.          Část desátá   Zdravotnické zabezpečení

J.         Část jedenáctá   Návštěvy

K.        Část dvanáctá   Hmotné zabezpečení

L.        Část třináctá   Bezpečnost a ochrana zdraví žáků a jejich ochrana před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

M.       Část čtrnáctá   Závěrečná ustanovení

 

Část první

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

  1. Střední odborná škola poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou ve studijním oboru Bezpečnostně právní činnost (68-42-M/01).
  1. Vzdělání s maturitní zkouškou, organizované formou čtyřletého denního studia, je určeno pro uchazeče se základním vzděláním. Ukončuje se maturitní zkouškou.
  1. Studijní obor vzdělává a připravuje žáky pro studium na vyšších odborných školách a vysokých školách, vychovává žáky pro přijetí do služebního poměru příslušníků Policie ČR, ozbrojených sborů, pro výkon povolání v orgánech státní správy a samosprávy na úseku vnitřní správy, pro práci v civilních a bezpečnostních službách a pro práci v oblasti prevence kriminality a krizového řízení. Pro výkon některých povolání musí absolvent splnit další zákonem stanovené podmínky, např. věk, speciální odborné školení, testy zdravotní a psychické způsobilosti, bezúhonnost, spolehlivost a další požadavky.
  1. Výchovně vzdělávací činnost ve studijním oboru vychází z učebních dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání Bezpečnostně právní činnost, 68-42-M/01 – kompetence absolventa, rámcové rozvržení obsahu vzdělávání), reflektuje obecně platné a interní právní normy.
  1. Zajišťování celkového chodu školy, zejména výchovně vzdělávací činnosti, se v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 561/2004 Sb. a vyhláškou Ministerstva vnitra č. 2/2006 Sb. řídí školním řádem.
  1. Tento školní řád má charakter vnitřního předpisu Střední odborné školy a je závazný pro všechny žáky čtyřletého maturitního studia a pracovníky školy na úseku výchovy a vzdělávání. Dále rozpracovává do podmínek školy některá ustanovení zvláštních předpisů.1)
  1. Porušování tohoto školního řádu pracovníky a žáky školy se postihuje podle zvláštních předpisů.2)

 

Část druhá

PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI

Čl. 2

  1. Pedagogickými pracovníky jsou zaměstnanci školy, kteří konají přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou sociálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na žáky, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu.3) 
  2. Ředitel a ostatní pracovníci školy jsou v rozsahu své pravomoci nadřízeni všem žákům školy. K zabezpečení úkolů úzce spolupracují s třídními učiteli. Dbají, aby jejich jednání a vystupování před žáky, rodiči i širší veřejností bylo v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití a s výchovným posláním školy. Vedle povinností, které pro ně vyplývají ze zákoníku práce a dalších obecně závazných právních předpisů, je jim uloženo zejména:
    1. řídit se učebním plánem, učebními osnovami, organizačními předpisy a předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a při výchově a vyučování;
    2. dále se vzdělávat v samostatném studiu nebo v organizovaných formách dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků;
    3. vykonávat pedagogický dozor nad žáky podle pokynů ředitele školy (nebo jeho zástupce);
    4. věnovat náležitou pozornost všestrannému rozvoji osobnosti žáků s problémovým vývojem a s rizikovým chováním, žákům se zdravotními a sociálními riziky a aktuálními problémy;
    5. sledovat projevy zneužívání návykových látek a ostatní sociálně patologické jevy (patologické hráčství, šikanování, vandalismus, brutalita, rasismus, extremismus, kriminalita a další) a navrhovat cílená opatření;
    6. vychovávat žáky k dodržování pravidel slušného chování, k dodržování hygienických zásad a zásad bezpečné práce, dodržování dopravních, požárních i dalších předpisů a pokynů k ochraně školního a jiného majetku před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím;
    7. spolupracovat s rodiči žáků, informovat o prospěchu a chování žáka, písemně informovat rodiče v případech, kdy je to v zájmu výchovy a vyučování nutné.
  1. Třídní učitel je do funkce ustanoven ředitelem školy z řad pedagogických pracovníků. Ustanovení třídních učitelů je vždy zveřejňováno v pokynu ředitele školy.
  1. Třídní učitel koordinuje činnost přidělené třídy, jednotlivých žáků a ostatních pedagogických pracovníků ve vztahu ke třídě v oblasti výuky a mimoškolní činnosti přímo souvisejícího s výukou. Třídní učitel na základě návrhů žáků ustanovuje třídní správu a řídí její činnost.
  1. Třídní učitelé, učitelé jednotlivých předmětů, ostatní pedagogičtí pracovníci, odpovědný pracovník oddělení zabezpečení výuky a odpovědný pracovník ekonomického úseku v rozsahu svých pravomocí využívají k plnění úkolů členy třídních správ a jsou oprávněni jim zadávat úkoly.
  1. K zajištění součinnosti, spolupráce a k zabezpečení oboustranného toku informací od žáků, zákonných zástupců žáků, vychovatelů domova mládeže k třídním učitelům a naopak je vyčleněn odpovědný pracovník oddělení zabezpečení výuky.
  1. K zajištění stravování je vyčleněn odpovědný pracovník ekonomického úseku.

 

Část třetí

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ

Čl. 3

  1. Postup a termíny přihlašování žáků a uchazečů se řídí zvláštními předpisy.4)
  1. Ředitel školy nejpozději do 31. ledna stanoví a zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup obory vzdělávání, pro které vyhlašuje přijímací řízení.
  1. Ředitel školy stanoví a zveřejní nejpozději do konce měsíce ledna na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů pro přijímací řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělání.
  1. Přijímací zkouška, pokud o jejím konání ředitel školy rozhodl, se v prvním kole přijímacího řízení koná v pracovních dnech v termínech od 22. dubna do 30. dubna.
  1. V odůvodněných případech může ředitel školy prodloužit dobu konání přijímacích zkoušek na pracovní dny, které bezprostředně následují po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku.
  1. Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro náhradní termín a pro další kola nejpozději 7 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce stanovené ředitelem školy, o předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení.
  1. Náhradní termín pro vykonání přijímací zkoušky stanoví ředitel školy pouze uchazeči, který se pro řádně doložené vážné důvody k přijímacím zkouškám v určeném termínu nedostaví a svojí neúčast omluví nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušky, aby zkouška proběhla do 1 měsíce od původního termínu konání přijímací zkoušky. Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v náhradním termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním.
  1. Ředitel školy zveřejní do 3 pracovních dnů ode dne posledního termínu konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup:
  1. pořadí uchazečů podle výsledků hodnocení přijímacího řízení, přičemž pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem, které je uchazeči přiděleno ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením;
  1. přehled přijatých a nepřijatých uchazečů;
  1. kritéria přijímacího řízení.
  1. Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopisy přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.
  1. Informaci o nekonání přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy bez zbytečného odkladu na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup a o nekonání přijímací zkoušky každého uchazeče písemně vyrozumí.
  1. Ředitel školy zveřejní bez zbytečného odkladu po prvním kole přijímacího řízení na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup počet volných míst pro odvolací řízení.
  1. Proti rozhodnutí ředitele školy o nepřijetí ke studiu může uchazeč, popř. jeho zákonný zástupce, podat do 3 pracovních dnů ode dne doručení prostřednictvím ředitele školy odvolání. Ředitel školy předá Ministerstvu vnitra spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.

 

Část čtvrtá

TŘÍDNÍ SPRÁVA

Čl. 4

  1. K zajištění některých úkolů výchovně vzdělávací činnosti a k užšímu propojení pedagogických  a   ostatních  pracovníků  školy  s  jednotlivými  žáky  a  třídami  je zpravidla pro každou třídu a na jeden rok zřizována třídní správa, kterou může tvořit:
  1. předseda třídy;
  2. studijní referent;
  1. Předseda třídy plní zejména tyto úkoly:
  1. spolupracuje s třídním učitelem při řízení třídní správy, při řešení výukových a kázeňských problémů žáků třídy;
  2. v případě zjištění neomluvené neúčasti žáka ihned vyrozumí třídního učitele;
  3. předkládá třídnímu učiteli podněty, návrhy, žádosti a stížnosti žáků své třídy a oznamuje mu všechny důležité události, ke kterým v rámci třídy došlo, zejména pak porušování obecně platných a interních předpisů a porušování kázně žáky třídy, rozsah této oznamovací povinnosti stanoví v oblasti svých pravomocí třídní učitel;
  4. zabezpečuje včasný nástup žáků na vyučování nebo na jiné aktivity školy.
  1. Studijní referent plní zejména tyto úkoly:
  1. zastupuje předsedu třídní správy v době jeho nepřítomnosti, vede přehled o početních stavech žáků třídy, o nepřítomných žácích, včetně důvodů nepřítomnosti;
  2. spolupodílí se na plnění úkolů, které souvisejí s výukou a vyplývají z doplňkového programu školy;
  3. pečuje v průběhu výuky o třídní knihu nebo o jinou třídní dokumentaci.
  1. Ustanovení, změnu a odvolávání žáků z třídní správy provádí třídní učitel po projednání ve třídě, a to z vlastního podnětu nebo na základě návrhu, zejména v případech, kdy si žák neplní své povinnosti v třídní správě, dosahuje slabých studijních výsledků nebo je řešen pro porušování kázně. Ustanovení třídní správy v jednotlivých třídách je zveřejňováno v pokynu ředitele školy.
  1. Žáci určení do třídní správy jsou oprávněni jednat s příslušnými nadřízenými pracovníky školy o úkolech, které jim byly v rámci třídní správy svěřeny.
  1. Jednotliví žáci školy uplatňují své požadavky, názory a podněty prostřednictvím členů třídní správy. Tímto ustanovením není dotčeno oprávnění žáků obracet se v závažných, zejména osobních věcech, přímo na jednotlivé funkcionáře školy.

 

Část pátá

ŠKOLNÍ DOKUMENTACE

Čl. 5

  1. Dokumentaci studijního oboru tvoří:5)
  1. rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady uvedené v §147 zák. č. 561/2004 Sb.;
  2. evidence žáků (školní matrika), která obsahuje:
    • jméno, příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého bydliště žáka,
    • údaje o předchozím vzdělání, včetně dosaženého stupně vzdělání,
    • datum zahájení vzdělávání ve VPŠ a SPŠ MV v Praze,
    • údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,
    • údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
    • datum ukončení vzdělávání ve škole, údaje o maturitní zkoušce,
    • jméno, příjmení zákonného zástupce (u žáků mladších 18 let), místo trvalého pobytu a adresu pro doručování písemností, telefonické spojení.
  3. protokoly o přijímacím řízení k vzdělávání;
  4. vzdělávací program (Č.j. VPŠA-621/ŠÚ-2015/OZV)
  5. výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení vzdělávacího procesu;
  6. školní řád Střední odborné školy a rozvrh hodin;
  7. zprávy z jednání pedagogických rad;
  8. třídní knihy;
  9. protokoly o maturitních zkouškách;
  10. vysvědčení (ročníková a maturitní);
  11. klasifikační arch (přehled klasifikace);
  12. kniha úrazů;
  13. protokoly a záznamy o provedených kontrolách;
  14. personální, mzdová, hospodářská dokumentace a úřední evidence;6)
  15. další dokumentace stanovená zvláštními právními předpisy.7)

      2. Rozsah a vedení dokumentace je dán učebními dokumenty studijního oboru.

  1. Dokumentace studijního oboru je vedena a zpracovávána podle pokynů oddělení zabezpečení výuky, které také provádí její kontrolu.
  1. Za plnění učebního plánu a učebních osnov jednotlivých předmětů a za zpracování tematických plánů učebních předmětů a jejich plnění odpovídají vedoucí předmětových oddělení.
  1. Za vedení třídní dokumentace odpovídají třídní učitelé.
  1. Vysvědčení zpracovává oddělení zabezpečení výuky a předkládá je ve stanovených termínech k podpisu řediteli školy.
  1. Všichni pedagogičtí pracovníci mají za úkol podílet se v rámci svých pravomocí na řádném vedení stanovené pedagogické dokumentace.
  1. Pedagogická dokumentace se vyhotovuje čitelně a podle zásad techniky administrativy. Manipulace a evidence se řídí pokyny vedoucího oddělení zabezpečení výuky a zvláštními předpisy.8)

 

Část šestá

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOST

Čl. 6

Účast na vyučování

  1. Úkolem žáka je docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným a volitelným předmětům.
  1. Žáka může z vyučování na dobu přesahující jeden vyučovací den uvolnit pouze ředitel školy, a to na základě žádosti žáka (u mladších 18 let žádosti zákonného zástupce) prostřednictvím třídního učitele. Za vyznačení těchto skutečností do třídní knihy odpovídá třídní učitel.
  1. Neúčast žáka ve vyučování z vážných osobních důvodů nepřesahující jeden vyučovací den může povolit třídní učitel, a to na základě žádosti žáka (u mladších 18 let žádosti zákonného zástupce). Celkový počet nesmí překročit 5 dnů ve školním roce. Třídní učitel odpovídá za vyznačení těchto skutečností do třídní knihy.
  1. Žáci, kteří jsou uznáni nemocnými příslušným lékařem, jsou z vyučování a ostatních aktivit školy uvolněni. Za vyznačení těchto skutečností do třídní knihy odpovídá třídní učitel.
  1. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na jeho žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění některých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření. V předmětu tělesná výchova ředitel uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.9)
  1. Žáka nelze uvolnit na celý školní rok nebo jeho převážnou část od vyučování vyučovacím předmětům rozhodujícím pro odborné zaměření žáka. Tyto předměty určí ředitel školy.
  2. Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel školy umožnit žákyni z důvodů těhotenství nebo mateřství přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.
  1. Ředitel školy může umožnit zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žáku přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.
  1. V nezbytně nutných případech, zejména za účelem poskytnutí neodkladné lékařské péče, může žáka z výuky předmětu, který vyučuje, uvolnit příslušný vyučující učitel. Tuto skutečnost poznamená do třídní knihy.
  1. Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc.
  1. Třídní učitelé jsou oprávněni požadovat po žácích školy, aby doložili hodnověrným způsobem svou neúčast na vyučování nebo na jiných aktivitách školy, a to zpravidla ještě před jejich uvolněním.
  1. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů, které mu nebyly předem známy, jeho úkolem je (u mladších 18 let zákonného zástupce) okamžitě, nejpozději do tří dnů od prvého dne neúčasti na vyučování, oznámit třídnímu učiteli důvod své nepřítomnosti a dodatečně svou neúčast hodnověrným způsobem doložit.

Čl. 7

Oprávnění žáků

Kromě oprávnění uvedených v obecně platných právních normách a interních normativních aktech mají žáci školy tato další práva:

 

  1. Využívat všech zařízení školy určených pro výchovně vzdělávací činnost v rozsahu a za podmínek, které jsou stanoveny.
  1. Být seznámeni se všemi interními právními normami upravujícími činnost školy.
  1. Vyžadovat od učitelů individuální nebo skupinové konzultace z jednotlivých předmětů.
  1. Zúčastňovat se zájmové činnosti nepřímo související s výukou za podmínek, které jsou stanoveny.
  1. Podávat podněty týkající se výchovně vzdělávací činnosti zajišťované školou a navrhovat opatření k jejich zdokonalení.

Čl. 8

Úkoly žáků

     Kromě úkolů uvedených v obecně platných právních normách a interních normativních aktech mají žáci školy tyto další úkoly:

  1. Dodržovat obecně platné právní normy, interní právní normy a pokyny pedagogických pracovníků.
  1. V určených termínech řádně platit prokázané a vyúčtované finanční částky za své ubytování a stravování s vědomím toho, že porušení tohoto ustanovení je považováno za hrubé porušení právních předpisů a pokynů uložených pedagogickými pracovníky s možností sankce dle čl. 17 odst. 4 tohoto školního řádu.
  1. Je zakázáno vstupovat do areálu školy nebo jej opouštět jinak, než hlavním vchodem.
  1. Je zakázáno svévolně se vzdalovat v době vyučování a o přestávkách z areálu školy.
  1. Zúčastňovat se pravidelně výchovně vzdělávací činnosti, povinných aktivit organizovaných školou a dalších akcí podle pokynů pedagogických pracovníků.
  1. Připravovat se soustavně na vyučování, rozšiřovat a prohlubovat své vědomosti, dovednosti a návyky, zvyšovat svojí fyzickou zdatnost, nosit předepsané studijní pomůcky.
  1. Dodržovat pravidla slušného chování, jednání a vystupování jak ve škole, tak na veřejnosti, dodržovat kulturu vyjadřování. Mimo školu, včetně volných dnů a prázdnin, dodržovat obecně uznávaná pravidla občanského soužití, zdvořilosti a slušnosti. Zdravit učitele, zaměstnance školy a všechny hosty pozdravem „Dobrý den“. Nenarušovat průběh vyučovací hodiny. Do jiných tříd přecházet ukázněně. Vstupovat do tělocvičny a odborných učeben jen za přítomnosti učitele.
  1. Účastnit se výuky ve školním stejnokroji, chodit řádně ustrojeni, oholeni, ostříháni a i jinak dbát o svůj vzhled, zejména nepoužívat poškozený a znečištěný oděv a nevhodné doplňky.
  1. Šetřit vybavení školy a její zařízení, chránit majetek školy i svůj vlastní, dbát o zdraví a bezpečnost své osoby i svých spolužáků. Ihned oznámit třídnímu učiteli nebo dozorčí službě školy, že hrozí nebo nastala škoda.
  1. Neponechávat bez dozoru na učebnách nebo v jiných prostorách školy osobní předměty, cennosti, osobní doklady apod.
  1. Do školy nenosit věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu žáků.
  1. Při jednání s pedagogickými pracovníky školy používat oslovení pane (paní) učiteli (učitelko).
  1. Omluvit svou neúčast na vyučování nebo jiných aktivitách a tuto neúčast hodnověrným způsobem doložit. Omluvit se vyučujícímu na počátku vyučovací hodiny, jestliže se z vážných důvodů nemohl připravit na vyučování.
  1. V případě opožděného příchodu na vyučování sdělit vyučujícímu důvod opožděného příchodu. Požádat vyučujícího o uvolnění v případě, že potřebuje z vážných důvodů opustit vyučování před jeho skončením.
  1. Dostavit se na vyučování nebo jiné aktivity tak, aby se na ně řádně a v klidu připravil a nenarušoval jejich zahájení. Být 5 minut před zahájením vyučování (dopoledního i odpoledního) ve vyučovací místnosti (v učebně).
  1. V případě neúčasti na výuce prostudovat zameškanou látku a být připraven k prokázání její znalosti.
  1. Při dlouhodobější neúčasti na výuce dohodnout s vyučujícím vhodný termín, ve kterém prokáže znalost zameškaného učiva.
  1. Dbát ve škole i mimo školu všech pravidel hygieny a bezpečnosti. Při veškerém svém počínání mít na paměti nebezpečí úrazů. Při úrazu nebo jiných zdravotních

potížích vzniklých při vyučování vyhledat služebního lékaře školy a řídit se jeho pokyny (viz článek 13 tohoto řádu).

  1. Nepoužívat soukromé fotografické přístroje, filmové kamery a videokamery v objektu školy. Výjimku může na požádání udělit pouze ředitel školy.
  1. Dodržovat zákaz kouření v celém areálu školy.
  1. Dodržovat zákaz donášení a požívání alkoholických nápojů a zákaz donášení a užívání omamných a psychotropních látek.
  1. Dodržovat zákaz chození přes travnaté plochy a znečišťování veřejného prostranství odhazováním odpadků.
  1. Nosit osobní identifikační označení (BIK) předepsaným způsobem, vždy a všude v objektu.
  1. Dodržovat zákaz používání mobilních telefonů v průběhu všech forem výuky.

Čl. 9

Organizace výchovně vzdělávací činnosti

  1. Výchovně vzdělávací proces je plánován, organizován a vyhodnocován v souladu s obecně závaznými právními předpisy a resortními předpisy.10)
  1. Základem výchovně vzdělávacího procesu je vyučování. Potřebám vyučování jsou podřízeny všechny ostatní aktivity ve škole, zejména mimoškolní aktivity.
  1. Období školního vyučování začíná 1. září a končí 30. června následujícího kalendářního roku. První pololetí začíná 1. září a končí 31. ledna následujícího kalendářního roku.  Druhé pololetí začíná 1. února a končí 30. června.
  1. Vysvědčení se předává v poslední vyučovací den období školního vyučování; v závěrečném ročníku vzdělávání se předává poslední vyučovací den před zahájením ústních maturitních zkoušek.
  1. Školní prázdniny tvoří podzimní prázdniny (2 dny přičleněné k 28. říjnu); vánoční prázdniny (od 23. 12. do 2. 1. následujícího kalendářního roku); pololetní prázdniny (1 den v pátek v době od 29. 1. do 4. 2.); jarní prázdniny (1 týden v období ledna až března); velikonoční prázdniny (čtvrtek a pátek před Velikonočním pondělím);   hlavní prázdniny (od skončení 2. pololetí do zahájení 1. pololetí v novém školním roce).
  1. Základní plánovací jednotkou je školní rok, který se dělí na dvě pololetí. Základní časovou jednotkou výuky je vyučovací hodina v délce 45 minut. Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje dvacetiminutová přestávka. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje zpravidla přestávka desetiminutová. Počet vyučovacích hodin v jednotlivých dnech, začátek a konec vyučování a délka přestávek je určena denním řádem školy a rozvrhem vyučovacích hodin.
  1. Plánování výchovně vzdělávacího procesu provádí oddělení zabezpečení výuky.
  1. Přesuny do prostoru výuky, zejména mimo areál školy a návraty zpět se započítávají do časového rozsahu výuky předmětu, pro který byl přesun uskutečněn. Přesun ze třídy do třídy se uskutečňuje v době přestávky mezi vyučovacími hodinami. Přesuny v rámci výuky jednoho předmětu nesmí zasahovat do výuky jiného předmětu.
  1. Vstoupit do vyučovací hodiny je oprávněn pouze pracovník nadřízeného školského orgánu, ředitel školy nebo jeho zástupce, a to zpravidla před zahájením výuky.
  1. Žáci jsou zařazováni do jednotlivých tříd. Nejvyšší počet žáků ve třídě je 28, nejnižší 14. Pro potřebu výuky lze třídy spojovat do větších celků, nebo třídy dělit. Dělení třídy na skupiny se vždy provádí při výuce cizích jazyků, předmětu IVT, techniky administrativy, při modelových zaměstnáních a při praktických cvičeních v odborných bezpečnostních předmětech.
  1. Doba určená k výuce smí být využívána pro akce nesouvisející s výukou jen ze závažných důvodů a se souhlasem ředitele školy.
  1. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni poskytovat žákům na základě jejich žádosti a po vzájemné dohodě individuální nebo skupinové konzultace. Pedagogičtí pracovníci mohou žákům účast na individuálních konzultacích doporučit.
  1. Teoretické vyučování se uskutečňuje formou výuky zpravidla ve třídách.
  1. Praktické vyučování se uskutečňuje formou nácviku modelových zaměstnání, praktických cvičení na učebně a v terénu.
  1. Žáci školy se v rámci řízené mimoškolní činnosti mohou zúčastňovat všech sportovních, kulturních a jiných akcí pořádaných školou, využívat tělovýchovná a kulturní zařízení školy a zapojovat se do činností doplňkového programu.
  1. K individuální sportovní a kulturní činnosti mohou žáci využívat určená zařízení školy při dodržování ustanovení denního řádu a provozních řádů jednotlivých zařízení.
  1. Škola pro žáky organizuje zimní lyžařské výcvikové kurzy, kurzy sportu a pohybu v přírodě a turistické kurzy v rozsahu stanoveném učebním plánem.

Čl. 10

Přestup do jiné školy

     O přestupu žáka do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí na základě jeho písemné žádosti (u nezletilého musí být připojeno vyjádření zákonného zástupce žáka). V rámci rozhodování o přestupu může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje zašle do 5 pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.

Čl. 11

Přerušení studia

  1. Ředitel školy může přerušit žákovi studium na jeho žádost, u nezletilého žáka na žádost jeho zástupce, a to až na dobu dvou let. Po uplynutí doby přerušení studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.
  1. Ředitel školy má za úkol přerušit žákyni studium pro těhotenství a mateřství, jestliže vyučování probíhá na pracích a na pracovištích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů11) nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

Čl. 12

Postup do vyššího ročníku

     Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

Čl. 13

Opakování ročníku

     Ředitel školy může žákovi povolit opakování ročníku na základě písemné žádosti žáka nebo jeho zákonného zástupce po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Čl. 14

Zanechání studia

  1. Jestliže žák hodlá zanechat studia, sdělí to písemně řediteli školy. Je-li žák nezletilý, je součástí sdělení i souhlasné vyjádření jeho zákonného zástupce.
  1. Žák přestává být žákem školy dnem uvedeným ve sdělení nebo dnem následujícím po dni, kdy řediteli školy bylo doručeno sdělení o zanechání studia, nebyl-li tento den ve sdělení uveden.
  1. Jestliže se žák nezúčastňuje vyučování bez omluvy po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů nebo poté, kdy mu bylo oznámeno, že není z vyučování omluven, vyzve jej ředitel školy, aby neprodleně doložil důvod nepřítomnosti. Jestliže žák do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí, nebo řádně svou nepřítomnost neomluví, posuzuje se jako by zanechal studia od prvého dne neomluvené nepřítomnosti se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Ředitel školy o těchto skutečnostech písemně uvědomí zákonného zástupce. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy. Třídní učitel přijímá okamžitě poté, co se o nepřítomnosti žáka na vyučování dověděl, příslušná opatření ke zjištění důvodů nepřítomnosti žáka na vyučování.

 

Část sedmá

PRAVIDLA HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ, KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKY

Čl. 15

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání

  1. Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků zahrnují:
  1. zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání;
  2. kritéria stupňů prospěchu;
  3. průběh a způsob hodnocení v denní formě vzdělávání.
  1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
  1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů.
  1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
  1. V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:
  1. 1 – velmi dobré;
  2. 2 – uspokojivé;
  3. 3 – neuspokojivé.
  1. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
  1. prospěl(a) s vyznamenáním;
  2. prospěl(a);
  3. neprospěl(a).
  1. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
  1. Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 – nedostatečný.
  1. Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 – nedostatečný.

Čl. 16

Komisionální zkoušky

  1. Komisionální zkoušky koná žák v případě:
  1. koná-li opravnou zkoušku;
  2. požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodů pochybnosti o správnosti hodnocení.
  1. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu.
  1. Komise je nejméně tříčlenná. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, členy jsou zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící. který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného tématu.
  1. Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace žáka. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise v den konání zkoušky.
  1. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.
  1. Žák může v jednom dni konat nejvýše jednu komisionální zkoušku.
  1. Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Náhradní termín pro konání komisionální zkoušky určí ředitel školy.
  1. Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.
  1. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Komisionální zkouška se koná formou ústní, písemnou, praktickou či kombinovanou. Obsah a rozsah komisionální zkoušky je stanoven ve školním vzdělávacím programu.
  1. Konečný výsledek komisionální zkoušky sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem žáku. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program.

Čl. 17

Další postupy hodnocení výsledků vzdělávání

  1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.
  1. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
  1. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše z 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše z 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  1. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.

 

Část osmá

UKONČOVÁNÍ STUDIA

Čl. 18

  1. Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělávání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení a maturitní vysvědčení.
  1. Vysvědčení o maturitní zkoušce je opatřeno doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.
  1. Ukončení studia maturitní zkouškou, její klasifikace a hodnocení, opravné maturitní zkoušky, zkušební komise včetně skončení studia se provádí podle zvláštních předpisů.12)

 

Část devátá

VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ

Čl. 19

  1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.13)
  1. Pochvalu nebo jiné ocenění může udělit žákovi ředitel školy nebo školského zařízení po projednání v pedagogické radě za výrazný mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin nebo za déle trvající úspěšnou práci.
  1. Pochvalu nebo jiné ocenění může udělit žákovi třídní učitel po projednání s ředitelem školy za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci.
  1. Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření:
    1. napomenutí třídního učitele
    2. důtku třídního učitele
    3. důtku ředitele školy
  1. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného nebo hrubého porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze školy stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného nebo hrubého porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení ze školy.
  1. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem a tímto školním řádem.
  1. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin nebo přečin podle zvláštního předpisu.14) O svém rozhodnutí informuje ředitel školy pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
  1. Pozdní příchody žáků do výuky se postihují uložením kázeňského opatření nebo snížením známky z chování podle této metodiky: 3 pozdní příchody – důtka TU; 4 až 5 pozdních příchodů – důtka ŘŠ; 6 a více pozdních příchodů – snížená známka z chování. Za pozdní příchod do výuky se považuje neomluvená nepřítomnost žáka do 20 minut od zahájení vyučovací jednotky.
  1. Neomluvená absence ve výuce se postihuje uložením kázeňského opatření nebo snížením známky z chování podle této metodiky: 6 a více neomluvených hodin – druhý stupeň z chování; 10 a více neomluvených hodin – třetí stupeň z chování.
  1. Uložení důtky žákovi podle odst. 4 písm. b) oznámí třídní učitel řediteli školy.
  1. Udělené pochvaly a jiná ocenění a uložená kázeňská opatření se zapisují do povinné dokumentace žáka (matrika) a prokazatelným způsobem se oznamují žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

Čl. 20

Postup při ukládání kázeňských opatření

Vzhledem k naléhavé potřebě upravit a sjednotit postup kompetentních pracovníků školy stanovuji procesní postup při ukládání kázeňských opatření takto:

  1. Ukládání kázeňských opatření napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitele školy podle platných právních norem MŠMT ČR, rezortních vyhlášek a interních právních aktů není nijak upraveno a není proti jejich uložení možnost opravného prostředku, tedy odvolání. Postup při jejich ukládání nepodléhá správnímu řízení a je v plné kompetenci uvedených funkcionářů školského úseku.
  1. Jestliže třídní učitel zjistí nebo je mu oznámen přestupek žáka, postupuje následujícím způsobem:
    1. jedná-li se o přestupek, k jehož vyšetření a zjednání nápravy je dostačující napomenutí třídního učitele nebo důtka třídního učitele:
      • neprodleně provede se žákem pohovor k přestupku, sepíše o něm záznam, který žák podepíše, uloží ho do spisu žáka, uloží žáku, aby se k přestupku písemně a ve stanovené lhůtě vyjádřil, vyjádření žáka uloží do spisu žáka, pokud se žák odmítne písemně vyjádřit, učiní o tom zápis do záznamu o provedeném pohovoru;
      • přestupek projedná s vedoucím předmětového oddělení s návrhem na uložení kázeňského opatření (napomenutí TU, důtka TU);
      • uložené kázeňské opatření vyhlásí žáku na nejbližší třídnické hodině;
      • o uloženém kázeňském opatření vyhotoví záznam na zpracovaném předtisku;
      • u nezletilého žáka prokazatelně doručí jeden výtisk záznamu o uloženém kázeňském opatření zákonnému zástupci žáka, u žáka staršího 18 let se informace o udělení kázeňského opatření nezasílá, v obou případech je nutný datum a podpis žáka na záznamu o uloženém kázeňském opatření;
      • záznam o uložení kázeňského opatření založí do spisu žáka a zapíše do matriky;
      • o uloženém kázeňském opatření informuje ve své zprávě na jednání pedagogické rady konané na závěr klasifikačního období.
  1. jedná-li se o přestupek, jehož závažnost je větší a třídní učitel navrhuje uložení důtky ředitele školy:
    • neprodleně provede se žákem pohovor k přestupku, sepíše o něm záznam, který žák podepíše, uloží ho do spisu žáka, uloží žáku, aby se k přestupku písemně a ve stanovené lhůtě vyjádřil, vyjádření žáka uloží do spisu žáka, pokud se žák odmítne písemně vyjádřit, učiní o tom zápis do záznamu o provedeném pohovoru;
    • přestupek projedná s vedoucím předmětového oddělení s návrhem na uložení kázeňského opatření důtky ředitele školy;
    • shromážděné materiály k přestupku žáka se svým stanoviskem a zpracovaným návrhem na udělení důtky ředitele školy (na zpracovaném předtisku) předá služebním postupem řediteli školy;
    • ředitel školy nebo jím pověřený pracovník svolá do 14 dnů pedagogickou radu, na které přestupek projedná;
    • ředitel školy nebo jím pověřený pracovník vyhlásí žáku uložené kázeňské opatření na nejbližší třídnické hodině;
    • o uloženém kázeňském opatření vyhotoví záznam na zpracovaném předtisku;
    • u nezletilého žáka prokazatelně doručí jeden výtisk záznamu o uloženém kázeňském opatření zákonnému zástupci žáka, u žáka staršího 18 let se informace o udělení kázeňského opatření nezasílá, v obou případech je nutný datum a podpis žáka na záznamu o uloženém kázeňském opatření;
    • záznam o uložení kázeňského opatření založí do spisu žáka a zapíše do matriky;
    • o uloženém kázeňském opatření informuje ve své zprávě na jednání pedagogické rady konané na závěr klasifikačního období.
  1. jedná-li se o přestupek, jehož závažnost odůvodňuje uložení kázeňských opatření podmíněné vyloučení ze školy nebo vyloučení ze školy, jejichž ukládání je v kompetenci ředitele školy, nebo uložená výchovná opatření uvedená v písm. a), b) odst. 2 tohoto článku nesplnila svůj účel, postupuje třídní učitel takto:
    • neprodleně provede se žákem pohovor k přestupku, sepíše o něm záznam, který žák podepíše, uloží ho do spisu žáka, uloží žáku, aby se k přestupku písemně a ve stanovené lhůtě vyjádřil, vyjádření žáka uloží do spisu žáka, pokud se žák odmítne písemně vyjádřit, učiní o tom zápis do záznamu o provedeném pohovoru;
    • přestupek projedná s vedoucím předmětového oddělení a zpracuje návrh na uložení kázeňského opatření podmíněné vyloučení ze školy nebo vyloučení ze školy, přičemž návrh musí obsahovat:
      • stručný popis události, za kterou je žák kázeňsky řešen s uvedením doby, kdy se událost stala (datum a čas),
      • kdo porušení zjistil (jedná-li se o jinou osobu, vyžadovat úřední záznam)
      • jaký předpis žák porušil (Školní řád, Pokyny ředitele VPŠ a SPŠ) a kdy byl s tímto předpisem prokazatelně seznámen (datum a podpis žáka),
      • žák musí být seznámen s důvody návrhu kázeňského opatření a před jeho uložením mu musí být umožněno písemné vyjádření k návrhu,
      • v návrhu uvést, zda žák byl v minulosti již kázeňsky řešen (kdy a za co);
    • zpracovaný návrh kázeňského opatření na žáka doporučený vedoucím předmětového oddělení a ZŘVVVV předá služebním postupem řediteli školy;
    • ředitel školy nebo jím pověřený pracovník svolá do 14 dnů pedagogickou radu, na které přestupek projedná a věc předá personálnímu oddělení školy;
    • personální oddělení zpracuje rozhodnutí ředitele školy;
    • ředitel školy nebo jím pověřený pracovník vyhlásí žáku na nejbližší třídnické hodině uložené rozhodnutí o kázeňském opatření, na rozhodnutí je nutný datum a podpis žáka;
    • u nezletilého žáka personální oddělení prokazatelně doručí jeden výtisk rozhodnutí o kázeňském opatření zákonnému zástupci žáka, u žáka staršího 18 let se rozhodnutí o kázeňském opatření nezasílá;
    • rozhodnutí o uložení kázeňského opatření založí třídní učitel do spisu žáka a zapíše do matriky;
    • o uloženém kázeňském opatření informuje třídní učitel ve své zprávě na jednání pedagogické rady konané na závěr klasifikačního období.

 

Část desátá

ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ

Čl. 21

  1. Všeobecná a zubní léčebně preventivní péče je zabezpečována lékaři a zdravotnickým personálem zdravotnického zařízení školy podle zvláštních předpisů.15)
  1. Pro poskytování této péče jsou v „Pracovním režimu školy“ stanoveny ordinační hodiny. Akutní případy jsou ošetřovány kdykoliv v pracovní době.
  1. V pracovní době mají žáci školy za úkol cestou vyučujícího nebo vychovatele vyhledat lékařské ošetření u obvodního lékaře zdravotnického zařízení školy a řídit se jeho pokyny. V mimopracovní době tuto službu poskytuje jakákoliv civilní pohotovostní zdravotnická služba, kterou žáci vyhledají nebo přivolají cestou vychovatele.
  1. Toto opatření nebrání využít k dalšímu léčení svého zvoleného lékaře.

 

Část jedenáctá

NÁVŠTĚVY

Čl. 22

  1. Návštěvy lze uskutečnit pouze v návštěvní místnosti zřízené ve Vzdělávacím centru školy.
  1. Pokud se za žákem školy dostaví návštěva v době výuky, jeho uvolnění z vyučovací hodiny posoudí podle důležitosti návštěvy učitel, jehož hodina právě probíhá. V době přestávky mezi vyučovacími hodinami uvolní žáka na návštěvu jeho třídní učitel, který rovněž posoudí důležitost návštěvy. O uvolnění na návštěvu třídní učitel informuje učitele, jehož hodina následuje po přestávce.
  1. Pravidla návštěv mimo dobu výuky upravuje Ubytovací řád Domova mládeže VPŠ a SPŠ MV v Praze.

 

Část dvanáctá

HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ

Čl. 23

Žákům je poskytováno školní stravování a ubytování. Školní stravování a ubytování poskytuje organizační složka státu, která zároveň vykonává činnost školy.16)

  1. pojem stravování, rozsah služeb školního stravování a výši úplaty za školní stravování jsou stanoveny podle § 122 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon a §§ 38, 39, 40 vyhlášky č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona (podrobnosti v Řádu domova mládeže);
  1. pojem ubytování, organizace, umisťování žáků a úplata za ubytování jsou stanoveny podle § 122 zákona 561/2004 Sb., školský zákon a podle §§ 41, 42, 43 a 44 vyhlášky č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona (podrobnosti v Řádu domova mládeže);

 

Část třináctá

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ ŽÁKŮ A JEJICH OCHRANA PŘED SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY A PŘED PROJEVY DISKRIMINACE, NEPŘÁTELSTVÍ NEBO NÁSILÍ

Čl. 24

Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

  1. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a výchově, činnostech s tím přímo souvisejících a při poskytování školských služeb.
  1. Škola přijímá na základě vyhledávání, posuzování a zhodnocování rizik spojených s činnostmi a prostředím opatření k prevenci rizik. Při stanovení konkrétních opatření bere v úvahu zejména možné ohrožení žáků při vzdělávání a výchově v jednotlivých předmětech, při přesunech žáků v rámci školního vzdělávání a výchově a při účasti žáků školy na různých akcích pořádaných školou. Zároveň přihlíží k věku žáků, jejich schopnostem, fyzické a duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu.
  1. Poučení o opatřeních k bezpečnosti a ochraně zdraví žáků na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:
  1. se školním řádem,
  2. se zásadami bezpečného chování ve třídě, specializovaných učebnách, tělocvičnách a sportovištích (včetně bazénu), na chodbách, v šatnách, vnitřních i venkovních schodištích, při odchodu ze školy a příchodu do školy, při přesunu z jedné budovy do druhé apod.,
  3. se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním,
  4. s postupem při úrazech,
  5. s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru.

O poučení provede záznam do třídní knihy. Nepřítomné žáky seznámí při jejich prvním příchodu do školy a rovněž provede záznam do třídní knihy.

  1. Poučení na počátku první vyučovací hodiny provádí vyučující zejména u rizikových předmětů, např. u fyziky, chemie, tělesné výchovy, případně před prováděním činností, při nichž by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti nebo zdraví žáků či majetku.
  1. Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní budovu, např. vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze, sportovní soutěže, brigády, plavecké výcviky, provádí třídní učitel nebo ten, kdo bude nad žáky vykonávat při těchto činnostech dohled. Žáky seznámí se všemi pravidly chování, případnými zákazy a nařízeními a poučí žáky o správném ustrojení a vybavení.
  1. Škola seznamuje žáky s riziky ohrožujícími jejich zdraví a s právními a ostatními předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při vzdělávání a výchově. Vedoucí pracovníci školy pravidelně kontrolují dodržování právních a ostatních předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při vzdělávání a výchově.
  1. Škola je při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinna přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
  1. Všichni pracovníci školy jsou podle charakteru své práce povinni dbát o svou vlastní bezpečnost a zdraví i o bezpečnost a zdraví žáků.
  1. Při výchově a vzdělávání dbají pedagogičtí pracovníci na bezpečnost a zdraví žáků, především při výuce předmětů, při nichž může docházet k častějšímu ohrožení zdraví žáků. Těmito předměty a činnostmi jsou zejména tělesná výchova, výuka plavání, lyžařský výcvik, sportovně turistické kurzy, koupání, bruslení, střelecká příprava, soutěže a přehlídky a zahraniční zájezdy.
  1. Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.
  1. Úrazem žáků se rozumí událost, pří níž došlo ke zranění žáků při vzdělávání, nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se zejména o úrazy žáků při výuce, na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách. Žák, který utrpěl při výše uvedených činnostech úraz, oznámí neprodleně jeho vznik vyučujícímu nebo pedagogickému dozoru, případně třídnímu učiteli.
  1. Škola zajistí prošetření úrazu žáka, k němuž došlo při výchově a vzdělávání nebo v přímé souvislosti s nimi, za účasti poškozeného žáka.
  1. V zájmu bezpečnosti žáků přijímá škola opatření k prevenci vzniku úrazů a nemocí a kontroluje jejich dodržování. Za tím účelem vede evidenci úrazů a vyhotovuje o nich záznamy, které zasílá stanoveným orgánům a institucím. Postupuje dle organizačního předpisu BP-03-01 v dokumentaci BOZP a PO školy.
  1. Škola je povinna zajistit žákům poskytnutí první pomoci, případně přivolat lékařskou pomoc do školy, nebo zajistit, zejména při úrazech, převoz zraněného žáka do zdravotnického zařízení. Při převozu do zdravotnického zařízení škola zajistí doprovod žáka pověřenou zletilou osobou (viz Pokyn ŘŠ). O úrazu či jiné události týkající se zdravotního stavu žáka škola informuje neprodleně jeho zákonného zástupce.
  2. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vykonávají pedagogičtí pracovníci dozor nad žáky ve škole i mimo školu, např. při praktickém vyučování, při praktické přípravě, při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách popřípadě při jiných akcích organizovaných školou a domovem mládeže.
  3. Žáci jsou povinni dodržovat nejen ustanovení školního řádu, ale i ustanovení vnitřního řádu domova mládeže (ubytovaní žáci a žákyně) a další interní akty upravující ochranu zdraví a bezpečnosti.
  1. Žákům je ve škole zakázáno:
  1. zasahovat do instalace jakéhokoliv druhu,
  2. manipulovat bez dozoru učitele s elektrickými spotřebiči, ovládacími panely a elektrickým vedením,
  3. vnášet a přechovávat jakékoliv typy střelných, sečných a bodných zbraní a nábojů,
  4. manipulovat se všemi možnými typy a druhy chemikálií a výbušnin,
  5. přemisťovat inventář bez vědomí pedagogického pracovníka,
  6. používat vlastní elektrické a přenosné přístroje s výjimkou kazetových magnetofonů, mobilních telefonů, přehrávačů (např. MP3) apod., nesmí být však používány v době vyučování nebo v průběhu akce organizované školou,
  7. vyklánět se z oken a sedat na ně, vyhazovat z oken jakékoliv věci,
  8. běhat po schodech, chodbách a ostatních komunikacích v budovách a areálu školy,
  9. sportovat v budovách a areálu školy bez pedagogického dozoru.

Čl. 25

Ochrana před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

  1. Všichni pedagogičtí pracovníci nebo jiní další určení pracovníci průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
  1. Určení pracovníci zajišťují spolupráci s rodiči v oblasti prevence a dalších aktivitách. Dále pak spolupracují na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.
  1. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy a být pod jejich vlivem. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
  1. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám, jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o svých zjištěních.
  1. Pedagogičtí pracovníci dbají na to, aby při výuce etické a právní výchovy, při výchově ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchově byl kladen důraz i na ochranu před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.
  1. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.
  1. Všichni pracovníci jsou povinni neprodleně oznámit řediteli školy své poznatky, které svědčí o tom, že žák užívá omamné látky, dopouští se gamblerství, šikany, trestné činnosti nebo je ohrožen jinými sociálně patologickými jevy, dále je-li vystaven šikaně či týrání, případně jinému nežádoucímu zacházení ve škole i mimo školu.

 

Část čtrnáctá

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 26

  1. Ředitel školy může v jednotlivých případech rozhodnout o odlišném postupu oproti tomuto školnímu řádu.
  1. Třídní učitelé mají za úkol seznámit své žáky s obsahem tohoto školního řádu vždy na začátku školního roku a dále dle potřeby a toto seznámení písemně dokumentovat. Rovněž mají za úkol informovat o vydání a obsahu školního řádu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.
  1. Vedoucí služební funkcionáři mají za úkol seznámit s obsahem tohoto školního řádu své podřízené a toto seznámení písemně dokumentovat.
  1. Vedoucí služební funkcionáři a třídní učitelé zajistí, aby tento školní řád byl jejich podřízeným nebo žákům školy k dispozici, kdykoliv o to požádají.

 

 

                                                                                                                                                                    plk. PhDr. JUDr. Jana Firstová, Ph.D.

                                                                                                                                                                                    ředitelka školy

                                                                                                                                                                                  pověřena řízením

 

 

--------------------------------------------------------------------------------------

1)          Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

            Vyhl. MV č. 2/2006 Sb., o středních školách zřizovaných MV

Vyhl. MŠMT č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

2)         Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

            Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

3)            Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

4)            Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

            Vyhláška MŠMT č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, v platném znění

            Vyhláška MV č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona

5)         Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění

            Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

6)            Zákon č. 563/1191 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

7)            Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů

8)            NMV č. 5/2008, kterým se vydává spisový a skartační řád

9)            § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v platném znění

10)          Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon

Vyhláška MV č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona

11)          § 66 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon

12)           Vyhláška MŠMT č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

13)           § 31 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon

 § 26 vyhlášky MV č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona

14)           Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

15)          Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

16)          § 8 zákona č. 561/2004Sb., školský zákon

Search

Menu

© 2017 VPŠ a SPŠ MV v Praze