Vyšší policejní škola a Střední policejní škola MV v Praze

Metodická příručka k tvorbě absolventské práce

Metodická příručka k tvorbě absolventské práce

 

Pro vnitřní potřebu VPŠ a SPŠ MV v Praze

 

Praha 2016

 

OBSAH

Úvod

1. Absolventská práce

2. Téma absolventské práce

3. Zásady pro vypracování absolventské práce

3.1 Uspořádání absolventské práce

3.2 Formální úprava absolventské práce

3.2.1 Rozvržení stránek

3.2.2 Členění textu a nadpisů absolventské práce

3.2.3 Formát písma a uspořádání nadpisů

3.2.4 Interpunkční a další znaménka v textu absolventské práce

3.2.5 Obrázky, grafy a tabulky

3.3 Zásady jazykového stylu práce

3.4 Bibliografické odkazy a citace

4. Metodika zpracování absolventské práce

4.1 Osnova absolventské práce

4.2 Metody používané při zpracování absolventské práce

5. Hodnocení absolventské práce

6. Obhajoba absolventské práce

(včetně příloh)

 

Úvod

Metodická příručka je souhrnný materiál upravující zásady tvorby absolventských prací a jejich hodnocení ve Vyšší policejní škole a Střední policejní škole Ministerstva vnitra v Praze.

Je určena studentům a pedagogickým pracovníkům vyšší policejní školy, vedoucím učitelům studijních skupin (VUSS), vedoucím a oponentům absolventských prací a pracovníkům oddělení zabezpečení výuky.

1. Absolventská práce

Absolventská práce je obsahově souvislá a ucelená odborná písemná práce, kterou student zpracovává v závěru studia.

Absolventská práce má formu teoreticko-praktické nebo výzkumně-průzkumné práce, v níž se ověřují vědomosti a dovednosti studenta, které získal během studia vzdělávacího programu.

Absolventskou prací student prokazuje schopnost samostatně a věcně správně pojednat vybrané téma, pracovat s odbornou literaturu, stylisticky a typograficky zpracovat odbornou problematiku širšího rozsahu.

2. Téma absolventské práce

Témata absolventských prací vycházejí z potřeb praxe. Každoročně je vypisují vyučující učitelé, kteří jsou zároveň vedoucími prací. Vedoucí předmětových oddělení mohou též akceptovat individuální návrhy témat absolventských prací předložených studenty a předkládat je ředitelce školy ke schválení. Soubor vypsaných a ředitelkou školy schválených témat absolventských prací zveřejní oddělení zabezpečení výuky na internetové a intranetové adrese školy a na nástěnce ve školské budově vždy nejpozději do 1. září školního roku, ve kterém mají studenti absolutorium vykonat.

Studenti se na vypsaná témata přihlašují elektronicky na e-learningovém portálu Claroline (intranet), na e-learningovém portálu Moodle (internet) a na předepsaném tiskopise (Příloha č. 1) u VUSS nejpozději do 31. října školního roku, ve kterém budou konat absolutorium.

Žádosti o povolení individuálního tématu absolventské práce předkládá student cestou příslušného vedoucího předmětového oddělení ředitelce školy nejpozději do 31. října školního roku, ve kterém bude konat absolutorium.

Student je dále povinen zpracovat „Zadání absolventské práce“ (Příloha č. 8) a založit tuto stránku v pořadí jako druhou za „Titulní list“ absolventské práce. V případě, že tato stránka bude chybět bude považována absolventská práce za neúplnou a v celkovém hodnocení bude k tomuto nedostatku patřičně přihlíženo.

3. Zásady pro vypracování absolventské práce

Absolventskou práci student zpracuje v českém jazyce a odevzdá VUSS ve dvou stejnopisech v pevné vazbě a 1x na CD, které se vloží do obálky nalepené na vnitřní stranu zadní desky jednoho z výtisků absolventské práce. U vazby se doporučuje černá barva desek se zlatým potiskem. Rozsah absolventské práce je min. 30 stran jednostranného tisku formátu A4 bez příloh. Termín odevzdání práce je stanoven do 31. března včetně ve
3. ročníku studia (případně poslední pracovní den před tímto datem). Nedodržení tohoto termínu znamená, že student nebude moci vykonat absolutorium v řádném termínu.

3.1 Uspořádání absolventské práce

  • Přední deska obsahuje název školy, označení „Absolventská práce“, místo sídla školy, kalendářní rok odevzdání práce a jméno a příjmení studenta (Příloha č. 2).
  • Titulní list absolventské práce obsahuje název a adresu školy, obor vzdělávání, název téma absolventské práce v českém jazyce, místo sídla školy, kalendářní rok odevzdání práce, jméno a příjmení studenta, titul, jméno a příjmení vedoucího absolventské práce (Příloha č. 3).
  • „Zadání absolventské práce“ (Příloha č. 8) obsahuje jméno a příjmení studenta, jméno a příjmení vedoucího práce, popř. konzultanta absolventské práce a název téma absolventské práce. 
  • Čestné prohlášení o samostatném vypracování absolventské práce studentem. Tímto prohlášením se student hlásí k autorství své absolventské práce. Text prohlášení se umísťuje v dolní části stránky. Prohlášení musí být podepsáno vlastnoručním podpisem studenta (celé jméno a příjmení, ne parafa) modrou barvou s datem odevzdání absolventské práce (Příloha č. 4).

Pokud se student při zpracovávání absolventské práce dopustí plagiátorství, ­ tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných bez uvedení zdroje, bude jeho práce hodnocena jako nevyhovující a vedení školy z takového porušení studijních povinností vyvodí další důsledky.

  • Případné poděkování vedoucímu práce a konzultantům se zařazuje na další samostatnou stránku a umísťuje se v její dolní části.
  • Anotace absolventské práce se zařazuje za „prohlášení“, případně za „poděkování“. Obsahuje stručnou charakteristiku absolventské práce a její výsledky v rozsahu 8 – 10 řádků textu. Anotace se zpracovává v českém jazyce a na samostatnou stránku v cizím jazyce, ze kterého bude student konat absolutorium.
  • Obsah absolventské práce zahrnuje seznam všech číslovaných kapitol a podkapitol včetně odkazů na čísla stran.
  • Hlavní textová část absolventské práce začíná úvodem, pokračuje jednotlivými kapitolami a podkapitolami a končí závěrem.
  • Úvod obsahuje zdůvodnění volby tématu, cíl práce a zvolenou metodu řešení problému.
  • Text absolventské práce se člení do kapitol, podkapitol, oddílů  a pododdílů. Nová kapitola vždy začíná na nové straně.
  • Závěr absolventské práce obsahuje zhodnocení dosažených výsledků.
  • V seznamu použité literatury se uvádějí veškeré literární prameny, které byly použity při vypracování absolventské práce. Jednotlivé položky jsou řazeny abecedně podle příjmení autora. Každá citace uvedená v textu musí být v absolventské práci poznamenána. Bibliografické údaje jsou uváděny podle normy ČSN ISO 690 : 2011 platné od 1.4.2011.
  • Seznam příloh obsahuje názvy příloh, které jsou samostatně číslovány římskými číslicemi. Přílohy obsahují rozsáhlejší grafické práce, obrázky, tabulky, fotografie a další práce, které nemohly být zařazeny do textu. Přílohy se nepočítají do rozsahu práce. Přílohy mohou být v dokumentu svázány, potom mají stejný formát jako text práce, mohou být připojeny volně, mohou být umístěny do kapsy na vnitřní straně zadní desky vazby nebo při velkém rozsahu mohou být svázány do samostatného svazku.

3.2 Formální úprava absolventské práce

3.2.1 Rozvržení stránek

  • Absolventská práce musí být vypracována na bílém papíru formátu A4, v rozsahu cca 30 stran bez příloh, při tisku na jedné straně listu.
  • Určený typ písma pro absolventskou práci je Times New Roman, velikost 12 bodů.
  • Řádkování textu je 1,5.
  • Zarovnání textu stránky je oboustranné (zleva a zprava do bloku).
  • Okraje stránky jsou 3 cm, přičemž levý okraj z důvodu vazby bude předdefinován na 3,5 cm.
  • Číslování stran je prováděno arabskými číslicemi na střed zápatí. Titulní strana, Zadání absolventské práce, prohlášení, poděkování, anotace, anotace v cizím jazyce a obsah se „viditelně“ nečíslují, ale započítávají se do pořadí. „Viditelné“ číslování stránek začíná „Úvodem“ a končí „Seznamem literatury“, popř. „Seznamem příloh“. Jednotlivé přílohy budou mít své vlastní samostatné číslování.
  • Zvýraznění části textu se provádí tučně, kurzívou nebo tučnou kurzívou, nikoliv proložením textu (vkládáním mezer mezi písmena). Zvýraznění textu podtržením se nedoporučuje, jelikož podtržený text je v současné době vnímán jako hypertextový odkaz.
  • Poznámky pod čarou, odkazy, citace a vysvětlivky se do textu práce umístí pomocí symbolu odkazu1) a příslušná poznámka se stejným symbolem se tiskne ve spodní části stránky pod čarou. Poznámky pod čarou a vysvětlivky se odlišují od ostatního textu menším písmem - Times New Roman, velikost písma 10. Další způsob citace je možný umístěním přímo za citovaný text do závorky, kdy uvádíme do závorky autora citace, rok vydaní a stranu.
  • Používání zkratek je nevhodné v názvu kapitol a podkapitol. V textu za první použití zkratky do závorky uvedeme celý nezkrácený název.

3.2.2 Členění textu a nadpisů absolventské práce

Absolventská práce se člení na kapitoly, podkapitoly, oddíly a pododdíly. Kapitoly začínají vždy na nové stránce. Názvy podkapitol se od předcházejícího textu oddělují dvěma řádky a od následujícího textu jedním prázdným řádkem. Odsazení prvního řádku odstavce je 0 až 2 cm.  Mezera mezi oddíly a pododdíly má velikost jednoho řádku. Všechny kapitoly, podkapitoly, oddíly a pododdíly se průběžně číslují podle desetinného třídění arabskými číslicemi.  Dělení slov absolventské práce se nedoporučuje.

3.2.3 Formát písma a uspořádání nadpisů

Úvod                   (velikost písma 16, tučně)

1. XXX                (text názvu kapitoly, velikost písma 16, tučně)

1.1 Xxxx              (text názvu první podkapitoly, velikost písma 14, tučně)

1.1.1 Xxxx                  (text názvu oddílů, velikost písma 12, tučně)

1.1.1.1 Xxxx               (text názvu pododdílů, velikost písma 12, tučně)

Xxxxx                         (vlastní text absolventské práce, velikost písma 12)

3.2.4 Interpunkční a další znaménka v textu absolventské práce

  • Tečka, čárka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník, tři tečky se píší těsně za slovo (bez mezery), za nimi následuje mezera.
  • Uvozovky se píší ke slovu a vně se píše mezera. Dává-li se do uvozovek celá věta, např. citát, sází se tečka uvnitř uvozovek. V celé práci se použije vždy jeden typ uvozovek.
  • Závorky se vždy přisazují ke slovu a vně se píše mezera. Textový editor nabízí různé typy závorek. Není přípustné místo závorek používat lomítek.
  • Spojovník (-) je kratší a používá se k dělení slov a jako spojovací znaménko. Kolem spojovníku se nesázejí mezery, např. ping-pong, máme-li.

3.2.5 Obrázky, grafy a tabulky

Obrázky, grafy a tabulky slouží k přehlednému a názornému zpracování číselných údajů v absolventské práci. Jsou významným prostředkem k poznání různých souvislostí.

Pro názorné zobrazení dané skutečnosti grafickým objektem (obrázkem, grafem, tabulkou) je nutné doplnit grafický objekt pomocnými prostředky – popisy.

Každý grafický objekt musí mít uvedený zdroj (obvykle je uveden pod grafickým objektem), ze kterého byl tento objekt použit. Výjimku tvoří tabulky, grafy a obrázky, které autor absolventské práce sám vytvořil např. na základě výsledku výzkumu.

3.3 Zásady jazykového stylu práce

Absolventská práce se zpracovává v odborném jazykovém stylu. Tento styl je typický stručností, přesností a používáním terminologie příslušného vědního oboru. Častou chybou je zbytečně složité a šroubované, či květnaté vyjadřování, používání hovorového stylu.

Absolventská práce by neměla obsahovat nadměrná nebo zbytečná cizí slova.

Používání cizích slov je vhodné v těchto případech:

  • Pro cizí slovo není rovnocenný výraz v češtině.
  • Jde o obecně známý, často používaný výraz.
  • Výraz se stal speciálním termínem v určitém oboru.

3.4 Bibliografické odkazy a citace

Bibliografické citace informačních zdrojů se řídí normou ČSN ISO 690:2011 (tradiční tištěné dokumenty, a elektronické zdroje). Smyslem citování je poskytnout dostatek informací k nalezení zdrojového dokumentu, ze kterého student při tvorbě absolventské práce čerpal. Odkazy na citace se umísťují pod čarou na stránce, na níž je použit citát, anebo v závorce za citovaným textem, tzv. harwardský styl.

Knihy a monografie:

Pořadí:

Tvůrce. Název publikace. Vedlejší názvy. Vydání. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok. Počet stran. Edice, číslo edice. ISBN.

(pozn: zelené údaje v citacích nejsou povinné)

Příklady:

DÄNIKEN, Erich. Pokrok minulosti. Přeložil R. ŘEŽÁBEK. Praha: Naše vojsko, 1994. 220 s. Fakta a svědectví, sv. 119. ISBN 80-206-0434-0.

HANUŠ, Jiří. Dějiny kultury a civilizace. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002, 248 s. ISBN 80-5785-006-3.

HORÁKOVÁ, Ivana. Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada Publishing, 1992. 156 s. ISBN 80-85424-83-5.

SKALKOVÁ, Jana. Obecná didaktika. Praha: ISV nakladatelství, 1999. 263 s. ISBN 80-85866-33-1

Časopisy:

Pořadí:

Název časopisu. Vedlejší názvy. Další tvůrce. Místo: nakladatel, rok, číslování. ISSN.

(pozn: zelené údaje v citacích nejsou povinné)

Příklady:

Český lid: časopis pro etnologická studia: journal of ethological studies. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2001, 88(1). ISSN 0009-0794.

Sdělovací technika: telekomunikace, elektronika, multimédia. Praha: Sdělovací technika, 2006, roč. 54, č. 12. ISSN 0036-9942.

Články v časopisech:

Pořadí:

Tvůrce. Název článku. Název časopisu. Vedlejší názvy. Místo: nakladatel, rok, číslování, strany. ISSN.

(pozn: zelené údaje v citacích nejsou povinné)

BENEŠ, Petr. Aktuální trendy v oblasti elektroniky. Sdělovací technika: telekomunikace, elektronika, multimédia. Praha: Sdělovací technika, 2006, 54(12), 3-6. ISSN 0036-9942.   

SVOBODOVÁ, Kamila. Generové aspekty stárnutí: rodina a péče o seniory. Demografie. 2006, 48(4), 256-261. ISSN 0011-8265.

Elektronické dokumenty:

U elektronických zdrojů je nutné uvádět tři povinné znaky: typ nosiče [online, disk, online databáze] apod., datum citování [cit. 2010-08-05] a dostupnost.

Příklady:

ČESKO. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, ©2006 [cit. 2010-08-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/

ČAPEK, Karel. Válka s mloky [online]. 20. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. Spisy, sv. 9 [cit. 13.6.2011].

Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/66/valka_s_mloky.pdf.

Rovněž dostupný v html, rtf, txt, pdb, prc a epub z: http://www.mlp-old.cz/karelcapek/

Zákony:

Citování zákonů a dalších legislativních dokumentů norma neřeší. Pro identifikaci legislativních dokumentů je důležité vypsat typ (zákon, vyhláška, nález…) číslo a rok uveřejnění ve sbírce zákonů, název dokumentu. Pokud se odkazujete na konkrétní část, uveďte paragraf a odstavec.

Příklady:

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

Zákon č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů. 22.4.1998. ISSN 1211-1244.

 Metodika zpracování absolventské práce

Metodika zpracování absolventské práce představuje uplatnění vhodného pracovního postupu při zpracování zvolené problematiky. Základem dobře napsané absolventské práce je studium odborné literatury, volba postupu práce a výběr vhodné aplikační metody.

4.1 Osnova absolventské práce

Po důkladném prostudování vybrané odborné literatury student zpracuje osnovu práce, kterou konzultuje s vedoucím absolventské práce do 31. listopadu školního roku, ve kterém bude konat absolutorium. Osnově práce je třeba věnovat mimořádnou pozornost, především promyslet náplň jednotlivých kapitol. Během vypracování osnovy práce musí mít student neustále na paměti cíl své absolventské práce.

4.2 Metody používané při zpracování absolventské práce

Metoda je způsob, jak dosáhnout stanoveného cíle. Pro zpracování absolventské práce lze použít následujících metod:

  1. Metoda komparace (srovnávání) je nejjednodušší metoda, která umožňuje poznat, v čem se zkoumaný jev liší od jiných, nebo v čem se shoduje.
  2. Metoda analogie (hledání obdoby) je metoda zjištění stejných vlastností u jinak odlišných objektů.
  3. Metoda protikladu sleduje vztah mezi dvěma objekty, které se navzájem vylučují.
  4. Metoda abstrakce umožňuje proniknout do jevu a vyčlenit jeho podstatné vlastnosti.
  5. Metoda indukce (od zvláštního k obecnému) umožňuje postupovat od jevů jedinečných k obecným poznatkům.
  6. Metoda dedukce (od obecného ke zvláštnímu). Z určitých výroků, které jsou považovány za pravdivé, se logicky vyvodí závěr.
  7. Metoda generalizace (zobecnění).
  8. Metoda syntézy (skládání) je metoda, ve které na základě určitých kritérií vytváříme celistvou představu o zkoumaných jevech.
  9. Metoda analýzy (rozkládání) je metodou poznání určitého jevu, jeho rozdělením na jednotlivé části, které jsou podrobně zkoumány.

5. Hodnocení absolventské práce

Odevzdaná absolventská práce se předkládá k posouzení vedoucímu absolventské práce a oponentovi. Oponentem bývá odborník dané problematiky s vysokoškolským vzděláním, který je ze školy nebo z praxe, je vybírán vedoucími předmětových oddělení a je schválen ředitelkou školy. Při výběru oponentů se upřednostňují pedagogičtí pracovníci  VPŠ a SPŠ MV v Praze. Vedoucí absolventské práce i oponent vypracovávají posudek absolventské práce.

Hodnotitelé se zaměřují především na naplnění stanoveného cíle absolventské práce. Jestliže není cíl absolventské práce naplněn, nelze považovat absolventskou práci za vyhovující. Dále hodnotitelé posuzují strukturu práce, vnitřní provázanost práce, logiku postupu, rozsah použité literatury, úroveň odborného jazyka, využitelnost práce v praxi. Nedílnou součástí hodnocení je formální úprava práce, vhodnost použití grafických prostředků, odpovídající uvádění citací a popis grafických objektů.

Hodnotitelé nejprve rozhodnou o doporučení absolventské práce k obhajobě, poté je práce klasifikována podle stupnice:

  • Výborně
  • Velmi dobře
  • Dobře
  • Nevyhověl(a)

Student má právo seznámit se s posudky vedoucího absolventské práce a oponenta, které si osobně vyzvedne u VUSS nejpozději 5 dnů před konáním absolutoria.

6. Obhajoba absolventské práce

Obhajoba se koná před zkušební komisí. Absolventskou práci a oba posudky předloží zkušební komisi VUSS.

Obhajoba absolventské práce začíná vystoupením studenta, ve kterém seznámí komisi s tématem absolventské práce, cílem práce, metodou zpracování a závěry, ke kterým dospěl, a vyjádří se k dotazům a připomínkám vzneseným v posudcích vedoucího absolventské práce a oponenta. Dále student odpovídá na dotazy členů zkušební komise.

Celkové zhodnocení absolventské práce provádí zkušební komise na základě návrhů vedoucího absolventské práce a oponenta a také posouzením schopností studenta obhájit své názory předkládané v práci. Zkušební komise hodnotí výkon studenta klasifikačním stupněm (viz předchozí odst. 5). Jestliže student svou práci neobhájí (je klasifikován stupněm nevyhověl), doporučí komise její dopracování a předložení v pozdějším termínu

Search

Menu

© 2017 VPŠ a SPŠ MV v Praze