Přijímání uchazečů ze zahraničí

Pro uchazeče ze zahraničí platí podmínky uvedené výše (mj. doklad, že absolvoval 9 let školní docházky, nebo získal základní vzdělání jiným způsobem, lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání vydaný lékařem působícím v ČR, případně doporučení školského poradenského zařízení obsahující podpůrná opatření); navíc jsou zde specifikovány další informace.

• Uchazeči, kteří se částečně vzdělávali nebo se vzdělávají v zahraničí

V přijímacím řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce (účastníci přijímacího řízení mohou jednat a písemnosti pro toto řízení mohou předkládat i v jazyce slovenském). Pokud osoba pobývající dlouhodobě v zahraničí plnila povinnou školní docházku na území jiného státu, předkládá uvedené doklady jak v originálním znění (ve formě prosté kopie), tak současně v překladu do jazyka českého (nemusí být úředně ověřený).

Přijímací zkouška z českého jazyka a literatury se při přijímacím řízení promine osobám s cizím nebo i českým státním občanstvím,

1. pokud se vzdělávaly mimo území České republiky alespoň 1 rok ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podávají přihlášku, vzdělávají-li se v zahraničí;
2. nebo se vzdělávaly ve škole mimo území ČR alespoň 2 školní roky ze 3 školních roků bezprostředně předcházejících školnímu roku, ve kterém podávají přihlášku, vzdělávají-li se v ČR.

Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, se u těchto osob ověří rozhovorem (viz níže Rozhovor k ověření znalostí českého jazyka).

U ostatních písemných testů přijímací zkoušky, nebo když se rozhodně zkoušku z českého jazyka konat, pak má takový uchazeč automatický (bez návštěvy školského poradenského zařízení) nárok na navýšení času o 25 % a možnost použít překladový slovník. Překladový slovník může být použit také v elektronické podobě; u konání jednotné přijímací zkoušky však nesmí být nainstalován na mobilním telefonu (telefon není povolenou pomůckou) a zařízení, na kterém je nainstalován, nesmí být připojené k internetu a nesmí mít povolené žádné jiné aplikace (není proto možné využít slovníky, které jsou k dispozici pouze v online formě).

Za osoby, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území ČR, se považují všichni uchazeči, kteří spolu s přihláškou ke střednímu vzdělávání předloží doklad o vzdělávání ve škole mimo území ČR, kde pobývají a vzdělávají se, bez ohledu na to, zda zároveň předloží i doklad z české kmenové školy, popř. české sekce Evropských skol. Za žádost o prominutí zkoušky lze považovat pouhé označení příslušného údaje v přihlášce. Dokladem prokazujícím splnění podmínek jsou nejčastěji příslušná vysvědčení (originál + neúřední překlad do českého jazyka), může být však prokázáno i např. potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou. Mezi osoby, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území ČR nelze řadit uchazeče, kteří za tímto účelem předloží doklad ze zahraničních škol působících na území ČR.

Cizinci, kteří nejsou občany Evropské unie, se stávají žáky střední školy, pokud řediteli školy prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání oprávněnost svého pobytu na území ČR.

Na osoby pobývající dlouhodobě v zahraničí se vztahují, jako na ostatní uchazeče o střední vzdělávání, ustanovení zákona o vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami. Škola upravuje podmínky přijímání ke vzdělávání na základě doporučení vydaného školským poradenským zařízením. Uchazeč může být mj. zařazen do kategorie O jako uchazeč s jiným vyučovacím jazykem než českým.

• Uchazeči podle § 1 odst. 1 zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

Zákon č. 67/2022 Sb. se vztahuje nejen na cizince s dočasnou ochranou, ale také na držitele průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu v souvislosti s výše uvedeným ozbrojeným konfliktem. Při přijímacím řízení se takovému uchazeči navyšuje automaticky časový limit zkoušky nebo její části konané v písemné podobě o 25 % a má právo použít překladový slovník (informace ke slovníku – viz výše). Společně s přihláškou k přijímacímu řízení uchazeč doloží, že je cizincem podle § 1 odst. 1 zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (v zásadě postačuje doložení prosté kopie).

Rozhovor k ověření znalostí českého jazyka

U uchazečů, jimž byla na jejich žádost prominuta jednotná přijímací zkouška z českého jazyka, se znalost češtiny ověřuje rozhovorem, jehož smyslem je zjištění úrovně mluveného projevu a komunikační znalosti jazyka, které jsou výchozím předpokladem pro zvládnutí čtyřletého maturitního studia.

Rozhovor trvá 15 minut, skládá se ze 3 částí a zaznamenává do protokolu. Celá zkouška je vedena v českém jazyce, komise je dvoučlenná. Na začátku se všichni pozdraví, zkoušející představí sebe a přísedícího a vyzve uchazeče, aby o sobě řekl 2-3 krátké věty.

Uchazeč si vytáhne jeden pracovní list.

1. V první části jde o řízený rozhovor týkající se obvyklých konverzačních témat. Příklady:

rodina, denní režim, škola, v obchodě, bydlení, jídlo a pití, oblečení, volný čas, zájmy, známé osobnosti, svátky, tradice, cestování, doprava, moje země, město, policie apod.

2. Ve druhé části se testuje porozumění čtenému textu.

Jde o krátký text – obrázek, uchazeč odpovídá na zjišťovací otázky (výsledkem je ano/ne) a doplňovací (kolik, jak, kdy, kde…). Texty jsou vybrány opět z běžného života, např. jde o údaje v letáku supermarketu, na jídelním lístku, údaje na vstupence do kina, na různých vývěskách (ordinační hodiny u lékaře apod.).

3. Ve třetí části uchazeč co nejpodrobněji popisuje obrázek. Např. kdo je na fotografii, kde se nachází, co dělá, jaká je tam atmosféra apod. Opět jde o každodenní témata (škola, sport, doprava, turistika apod.).

Hodnotí se porozumění sdělení různého typu v různých komunikačních situacích a jejich správná interpretace – jak uchazeč rozumí běžným výrazům a frázím, jak je umí používat, zda se dokáže domluvit a komunikovat v každodenních situacích. Důležitá je přesnost a správnost vyjadřování, bohatost slovní zásoby, gramatická správnost, akceptovatelná výslovnost či plynulost projevu.

Výsledek: souhlasné či nesouhlasné stanovisko (uspěl/neuspěl) o tom, zda daný uchazeč může vzhledem ke své znalosti českého jazyka studovat daný obor vzdělání. Nevykoná-li uchazeč rozhovor úspěšně, nesplnil kritéria a řadí se do seznamu nepřijatých uchazečů, kteří neslnili kritéria přijímacího řízení.

Uchazeč celkově neuspěl, pokud je hodnocen z jedné nebo více částí v rozhovoru hodnocením neuspěl.