Příloha č. 3
METODICKÝ NÁVOD K TVORBĚ ABSOLVENTSKÉ PRÁCE A JEJÍMU HODNOCENÍ
V souladu s ustanovením § 102 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje ukončování vyššího odborného studia, vydávám metodický návod upravující tvorbu absolventské práce a způsob jejího hodnocení ve škole. Je určen studentům a pedagogickým pracovníkům vyšší policejní školy, vedoucím učitelům studijních skupin (dále jen „VUSS“), vedoucím a oponentům absolventských prací a pracovníkům studijního oddělení.
Veškeré příslušné formuláře používané v souvislosti s tvorbou a hodnocením absolventské práce jsou obsahem přílohy č. 1 tohoto školního řádu.
(1) Téma práce
a) Témata prací vycházejí z potřeb praxe. Každoročně je vypisují pedagogičtí pracovníci školy, kteří jsou zároveň vedoucími prací. V případě, že chce student zpracovat práci na individuální téma, musí být vždy v souladu s jeho studovaným zaměřením. Žádost o povolení individuálního tématu na příslušném formuláři předkládá do 30. září 3. ročníku studia ke schválení řediteli školy. V případě domluveného vedoucího individuálního tématu z řad pedagogických pracovníků školy cestou příslušného vedoucího oddělení, v případě externího vedoucího práce cestou svého VUSS. Oponentem práce je vždy pedagogický pracovník školy. Soubor vypsaných a ředitelkou školy schválených témat prací zveřejní studijní oddělení nejpozději k datu 31. srpna 2. ročníku studia na internetové adrese školy (skolamv.cz).
b) Studenti se na vypsaná témata přihlašují příslušným formulářem nejpozději do 31. října ve 3. ročníku studia. Vyplněnou přihlášku absolventské práce student předloží vedoucímu práce. Ten potvrdí svým podpisem řádně vyplněnou přihlášku absolventské práce a se studentem projedná jím navržené termíny konzultací (minimálně dva). Konzultace probíhají v průběhu školního roku dle navrženého rozpisu. V průběhu letních prázdnin lze konzultovat pouze po dohodě s vedoucím práce.
c) Student v průběhu první konzultace projedná s vedoucím práce harmonogram jejího zpracování a seznam odborné literatury, kterou použije při zpracování práce.
d) Po důkladném prostudování vybrané odborné literatury student zpracuje osnovu práce, kterou konzultuje s vedoucím práce do 30. listopadu 3. ročníku studia.
e) Student je dále povinen zpracovat na příslušném formuláři „Zadání absolventské práce“ a založit tuto stránku v pořadí jako druhou za „Titulní list“ práce. V případě, že tato stránka bude chybět, bude považována práce za neúplnou a v celkovém hodnocení bude k tomuto nedostatku patřičně přihlíženo. Student je dále povinen založit list „Souhlasné prohlášení a informační povinnost“, kde mimo jiné dává případný souhlas s uložením druhého výtisku absolventské práce v knihovně školy.
(2) Zásady pro vypracování práce
a) Práci student zpracuje v českém jazyce a odevzdá VUSS ve dvou stejnopisech v pevné vazbě a jednou elektronicky. U vazby se doporučuje černá barva desek se zlatým potiskem. Rozsah práce je min. 30 stran jednostranného tisku formátu A4 bez příloh. Maximální počet stran by neměl překročit 40 stran. Překročení stanoveného rozsahu je považováno za nedostatek a je k němu přihlíženo v celkovém hodnocení. Termín odevzdání práce je stanoven do 30. září ve 4. ročníku studia (pokud tento den připadá na den pracovního klidu, tak posledním dnem odevzdání je následující pracovní den). Nedodržení tohoto termínu zpravidla znamená, že student nebude moci vykonat absolutorium v řádném termínu.
b) Uspořádání práce.
- Přední deska obsahuje název školy, označení „Absolventská práce“, místo sídla školy, kalendářní rok odevzdání práce a jméno a příjmení studenta.
- Titulní list práce obsahuje název a adresu školy, obor vzdělání, název tématu práce, místo sídla školy, kalendářní rok odevzdání práce, jméno a příjmení studenta, titul, jméno a příjmení vedoucího práce.
- „Zadání absolventské práce“ obsahuje jméno a příjmení studenta, jméno a příjmení vedoucího práce, popř. konzultanta práce a název tématu práce.
- Čestné prohlášení o samostatném vypracování práce studentem. Tímto prohlášením se student hlásí k autorství své práce. Text prohlášení se umísťuje v dolní části stránky. Prohlášení musí být podepsáno vlastnoručním podpisem studenta (celé jméno a příjmení, ne parafa) modrou barvou s datem odevzdání práce. Pokud se student při zpracovávání práce dopustí plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných bez uvedení zdroje, bude jeho práce hodnocena jako nevyhovující a vedení školy z takového porušení studijních povinností vyvodí další důsledky.
- Případné poděkování vedoucímu práce a případně konzultantům se zařazuje na další samostatnou stránku a umísťuje se v její dolní části.
- Souhlasné prohlášení a informační povinnost.
- Anotace práce obsahuje stručnou charakteristiku práce a její výsledky v rozsahu 8–10 řádků textu. Anotace se zpracovává v českém jazyce a na následující samostatnou stránku v cizím jazyce, ze kterého bude student konat absolutorium.
- Obsah práce zahrnuje seznam všech číslovaných kapitol a podkapitol včetně odkazů na čísla stran.
- Hlavní textová část práce začíná úvodem, pokračuje jednotlivými kapitolami a podkapitolami a končí závěrem.
- Úvod obsahuje zdůvodnění volby tématu, cíl práce a zvolenou metodu řešení problému.
- Text práce se člení do kapitol, podkapitol, oddílů a pododdílů. Nová kapitola vždy začíná na nové straně.
- Závěr práce obsahuje zhodnocení dosažených výsledků.
- V seznamu použité literatury se uvádějí veškeré prameny, které byly použity při vypracování práce. Jednotlivé položky jsou řazeny abecedně podle příjmení autora. Každá citace uvedená v textu musí být v práci poznamenána. Bibliografické citace jsou uváděny podle normy ČSN ISO 690:2022 platné od 1. 12. 2022.
- Seznam příloh obsahuje názvy příloh, které jsou samostatně číslovány římskými číslicemi. Přílohy obsahují rozsáhlejší grafické práce, obrázky, tabulky, fotografie a další práce, které nemohly být zařazeny do textu. Přílohy se nepočítají do rozsahu práce. Přílohy mohou být v dokumentu svázány, potom mají stejný formát jako text práce, mohou být připojeny volně, mohou být umístěny do kapsy na vnitřní straně zadní desky vazby nebo při velkém rozsahu mohou být svázány do samostatného svazku.
(3) Formální úprava práce
a) Rozvržení stránek.
- Práce musí být vypracována na bílém papíru formátu A4, v rozsahu minimálně 30 a maximálně 40 stran bez příloh, při tisku na jedné straně listu.
- Práce se člení na kapitoly, podkapitoly, oddíly a pododdíly. Kapitoly začínají vždy na nové stránce. Názvy podkapitol se od předcházejícího textu oddělují dvěma řádky a od následujícího textu jedním prázdným řádkem. Odsazení prvního řádku odstavce je 0 až 2 cm. Mezera mezi oddíly a pododdíly má velikost jednoho řádku. Všechny kapitoly, podkapitoly, oddíly a pododdíly se průběžně číslují podle desetinného třídění arabskými číslicemi. Dělení slov se nedoporučuje.
- Určený typ písma pro práci je Times New Roman s následujícími velikostmi písma dle uspořádání:
- název „Úvod“ ve velikosti písma 16, tučně,
- názvy kapitol ve velikost písma 16, tučně,
- názvy podkapitol ve velikosti písma 14, tučně,
- názvy oddílů ve velikosti písma 12, tučně,
- názvy pododdílů ve velikosti písma 12, tučně,
- vlastní text práce ve velikosti písma 12,
- poznámky pod čarou a vysvětlivky ve velikosti písma 10.
- Řádkování textu je 1,5.
- Zarovnání textu stránky je oboustranné (zleva a zprava do bloku).
- Okraje stránky jsou 3 cm, přičemž levý okraj z důvodu vazby bude předdefinován na 3,5 cm.
- Číslování stran je prováděno arabskými číslicemi na střed zápatí. Titulní strana, zadání práce, prohlášení, poděkování, anotace, anotace v cizím jazyce a obsah se „viditelně“ nečíslují, ale započítávají se do pořadí. „Viditelné“ číslování stránek začíná „Úvodem“ a končí „Seznamem literatury“, popř. „Seznamem příloh“. Jednotlivé přílohy budou mít své vlastní samostatné číslování.
- Zvýraznění části textu se provádí tučně, kurzívou nebo tučnou kurzívou, nikoliv proložením textu (vkládáním mezer mezi písmena). Zvýraznění textu podtržením se nedoporučuje, jelikož podtržený text je v současné době vnímán jako hypertextový odkaz.
- Poznámky pod čarou, odkazy, citace a vysvětlivky se do textu práce umístí pomocí symbolu odkazu1) a příslušná poznámka se stejným symbolem se tiskne ve spodní části stránky pod čarou. Další způsob citace je možný umístěním přímo za citovaný text do závorky, kdy uvádíme do závorky autora citace, rok vydání a stranu. Student použije jen jeden citační styl pro celou absolventskou práci.
- Používání zkratek je nevhodné v názvu kapitol a podkapitol. V textu za první celý nezkrácený název uvedeme do závorky zkratku, kterou dále v textu používáme. Příkladem: (dále jen „zkratka“).
b) Interpunkční a další znaménka v textu práce.
- Tečka, čárka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník, tři tečky se píší těsně za slovo (bez mezery), za nimi následuje mezera.
- Uvozovky se píší ke slovu a vně se píše mezera. Dává-li se do uvozovek celá věta, např. citát, sází se tečka uvnitř uvozovek. V celé práci se použije vždy jeden typ uvozovek.
- Závorky se vždy přisazují ke slovu a vně se píše mezera. Textový editor nabízí různé typy závorek. Není přípustné místo závorek používat lomítka.
- Spojovník (-) je kratší a používá se k dělení slov a jako spojovací znaménko. Kolem spojovníku se nesázejí mezery, např. ping-pong, máme-li.
c) Obrázky, grafy a tabulky
- Obrázky, grafy a tabulky slouží k přehlednému a názornému zpracování číselných údajů v práci. Jsou významným prostředkem k poznání různých souvislostí.
- Pro názorné zobrazení dané skutečnosti grafickým objektem (obrázkem, grafem, tabulkou) je nutné doplnit grafický objekt pomocnými prostředky – popisy.
- Každý grafický objekt musí mít uvedený zdroj (obvykle je uveden pod grafickým objektem), ze kterého byl tento objekt použit. Výjimku tvoří tabulky, grafy a obrázky, které autor práce sám vytvořil např. na základě výsledku výzkumu.
(4) Zásady jazykového stylu práce
a) Práce se zpracovává v odborném jazykovém stylu. Tento styl je typickýstručností, přesností a používáním terminologie příslušného vědního oboru. Častou chybou je zbytečně složité a šroubované, či květnaté vyjadřování nebo používání hovorového stylu.
b) Práce by neměla obsahovat nadměrné nebo zbytečné užití cizích slov.
c) Používání cizích slov je vhodné v těchto případech:
- pro cizí slovo není rovnocenný výraz v češtině,
- jde o obecně známý, často používaný výraz,
- výraz se stal speciálním termínem v určitém oboru.
(5) Bibliografické odkazy a citace, parafráze
a) Smyslem citování je poskytnout dostatek informací k nalezení zdrojového dokumentu, ze kterého student při tvorbě práce čerpal, nebo který parafrázuje. Odkazy na citace se umísťují pod čarou na stránce, na níž je použit citát, parafráze anebo v závorce za citovaným, parafrázovaným textem, tzv. harvardský styl. Student použije jen jeden citační styl pro celou absolventskou práci.
b) Bibliografické citace informačních zdrojů se řídí normou ČSN ISO 690:2022 (tradiční tištěné dokumenty a elektronické zdroje) viz https://www.citace.com/Vyklad-CSN-ISO-690-2022.pdf.
(6) Osnova práce
a) Osnova práce vychází z důkladného prostudování vybrané odborné literatury. Osnově práce je třeba věnovat mimořádnou pozornost, především promyslet náplň jednotlivých kapitol. Během vypracování osnovy práce musí mít student neustále na paměti cíl své absolventské práce.
(7) Metody používané při zpracování práce
a) Metoda je způsob, jak dosáhnout stanoveného cíle. Pro zpracování absolventské práce lze použít následujících metod:
- Metoda komparace (srovnávání) je nejjednodušší metoda, která umožňuje poznat, v čem se zkoumaný jev liší od jiných, nebo v čem se shoduje.
- Metoda analogie (hledání obdoby) je metoda zjištění stejných vlastností u jinak odlišných objektů.
- Metoda protikladu sleduje vztah mezi dvěma objekty, které se navzájem vylučují.
- Metoda abstrakce umožňuje proniknout do jevu a vyčlenit jeho podstatné vlastnosti.
- Metoda indukce (od zvláštního k obecnému) umožňuje postupovat od jevů jedinečných k obecným poznatkům.
- Metoda dedukce (od obecného ke zvláštnímu). Z určitých výroků, které jsou považovány za pravdivé, se logicky vyvodí závěr.
- Metoda generalizace (zobecnění).
- Metoda syntézy (skládání) je metoda, ve které na základě určitých kritérií vytváříme celistvou představu o zkoumaných jevech.
- Metoda analýzy (rozkládání) je metodou poznání určitého jevu, jeho rozdělením na jednotlivé části, které jsou podrobně zkoumány.
(8) Hodnocení práce
a) Odevzdaná práce se předkládá k posouzení vedoucímu a oponentovi práce. Vedoucí i oponent vypracovávají posudek absolventské práce, a to nejpozději do 30. listopadu 4. ročníku.
b) Hodnotitelé se zaměřují především na naplnění stanoveného cíle práce. Jestliže není cíl práce naplněn, nelze považovat práci za vyhovující. Dále hodnotitelé posuzují strukturu práce, její vnitřní provázanost, logiku postupu, rozsah použité literatury, úroveň odborného jazyka a využitelnost práce v praxi. Nedílnou součástí hodnocení je formální úprava práce, vhodnost použití grafických prostředků, odpovídající uvádění citací a popis grafických objektů.
c) Hodnotitelé nejprve rozhodnou o doporučení práce k obhajobě, poté je práce klasifikována podle stupnice:
- výborně (1)
- velmi dobře (2),
- dobře (3),
- nevyhověl/a (4).
d) Student má právo seznámit se s posudky vedoucího absolventské práce a oponenta, které si osobně vyzvedne u VUSS nejpozději 5 dnů před konáním absolutoria.
(9) Obhajoba práce
a) Obhajoba se koná před zkušební komisí. Práci a oba posudky předloží zkušební komisi VUSS.
b) Obhajoba práce začíná vystoupením studenta, ve kterém seznámí komisi s tématem práce, jejím cílem, metodou zpracování a závěry, ke kterým dospěl, a vyjádří se k dotazům a připomínkám vzneseným v posudcích vedoucího a oponenta práce. Dále student odpovídá na dotazy členů zkušební komise.
c) Celkové hodnocení práce provádí zkušební komise na základě návrhů vedoucího a oponenta práce a také posouzením schopností studenta obhájit své názory předkládané v práci. Zkušební komise hodnotí výkon studenta klasifikačním stupněm uvedeným v bodě 8 písmene c). Jestliže student svou práci neobhájí, je klasifikován stupněm nevyhověl a komise doporučí její dopracování a předložení v pozdějším termínu.
